Tang nože je stopka vycházející z čepele, na kterou se u nožů s pevnou čepelí upevňuje rukojeť.
Podle tvaru stopky a způsobu upevnění rukojeti rozlišujeme tyto základní druhy
(1) Rukojeť je vytvořena dvěma střenkami upevněnými ke stopce nýty popřípadě šroubky. Tento druh stopky je označován jako full tang – tang dosahuje až na konec rukojeti. Konstrukce full tang je považována za nejspolehlivější, nejpevnější a nejvíce odolnou. Je doporučována zejména pro náročné práce. Navíc přispívá k lepšímu rozložení hmotnosti a tedy k lepšímu vyvážení nože – posouvá těžiště dozadu směrem k rukojeti, která bývá lehčí než čepel. Většinou takový tang přesně kopíruje tvar střenek a tedy výsledné rukojeti. Full tang nůž lze také po odmontování střenek použít jako hlavu improvizovaného kopí. Full tang může být někdy protažen až za rukojeť samotnou – pak je řeč o tzv. extended tang a přečnívající konec bývá použit pro otvor na uchycení jistící / upevňovací šňůry nebo jako kladivo na rozbíjení skla či uštědření úderu nepříteli (hrot na rozbíjení skla / drtič lebky).
(2) Rukojeť je také vytvořena dvěma střenkami upevněnými ke stopce nýty popřípadě šroubky. Tang však dosahuje jen určité části celkové délky rukojeti. Tento druh stopky je označován jako partial tang nebo half tang. I tento tang přispívá k lepšímu vyvážení nože. Není už však pokládán za tak odolný jako full tang. Může totiž dosahovat jak do poloviny délky rukojeti (half), tak do tří čtvrtin nebo jen do jedné třetiny či méně (stub = pahýl). Takový tang neumožňuje uživateli vyvinout tak velkou sílu jako u nože s konstrukcí full tang a nůž nelze bezpečně použít na řezání či penetraci tvrdých materiálů. Tento částečný (partial) tang má mnoho levnějších nožů (a mečů) určených pro dekorativní účely – tyto nože nejsou určeny k řezání či k jakékoli jiné práci. S označením tang se lze setkat i u zavíracích nožů, jedná se o část čepele, která přesahuje do rukojeti do vzdálenosti pivotu a je to tedy jakýsi partial tang.
(3) V rukojeti jsou vytvarované poměrně velké otvory a stopka tento tvar kopíruje, mluvíme o skeletonized tang (skeleton = skelet, konstrukce, rámeček). Velké části základního materiálu jsou tedy vybrané a jde tedy především o snížení hmotnosti při zachování konstrukční opory a bez ztráty pevnosti nože. Tento druh stopky se také běžně používá k vytvoření úložného prostoru v rukojeti.
(4) Rukojeť je v celku a tang je vložen dovnitř do rukojeti. Tento druh stopky je označován jako push tang. Může dosahovat téměř konce rukojeti nebo může být jen částečná. Stopka je v rukojeti zafixovaná, většinou zalepená – u kvalitních nožů kvalitním a spolehlivým epoxidovým lepidlem. Někdy je stopka, pro zvýšení spolehlivosti a trvanlivosti spoje, osazena pojistným kolíčkem – výstupek, který je konstruován v jednom kuse se stopkou nebo je na ni přivařen a který zapadne do zářezu připraveného v rukojeti.
(5) Rukojeť je v celku, tang jí prochází a postupně se zužuje směrem ke konci. Tento druh stopky je označován jako jako rat tail tang (označení podle tvaru, který může připomínat krysí ocásek) nebo tapered tang (zužující se zašpičatělá stopka) či narrowing tang (zužující se stopka).
(6) Rukojeť je v celku a tang jí prochází v podobě tyčky. Tento druh stopky je označován jako stick tang.
Typy (5) a (6) a někdy i typ (4) bývají zakončeny závitem (nebo může být tang svařený se závitovou tyčí). Tang je pak zafixován v rukojeti našroubováním matky na hrušce (pommel). Nespornou výhodou je možnost zpevnění spoje dotažením i v polních podmínkách - pokud jako matka slouží celý pommel, musí se však dávat pozor na možné vyosení hlavice, které by zhoršilo úchop.
(7) Rukojeť je v celku, natvarovaná na tang, který je o něco užší než rukojeť samotná. Tento druh stopky je označován jako encapsulated tang, tedy zapouzdřená stopka. Výhody tohoto provedení jsou takřka totožné s typem (1).
U většiny z těchto 7 základních stylů stopky platí, že použití jednoho nevylučuje použití jiného. Například – meč může mít kombinaci encapsulated tang a rat tail tang.
